Pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnance vůči zaměstnavateli

… aneb pojistka na blbost pro zaměstnance (blbenka).

Ze vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vyplývá mj. povinnost zaměstnance nahradit škodu, kterou zaměstnavateli způsobil svým zaviněním nebo opomenutím, a to podle pravidel zakotvených v zákoníku práce. Co lze pojištěním získat?

Porovnání pojistek odpovědnosti z výkonu povolání

Pojištění odpovědnosti zaměstnance

V případě výskytu nenadálých událostí vedoucích ke vzniku škody chrání zaměstnance pojištění odpovědnosti zaměstnance. Platí to samozřejmě pouze za předpokladu, že daný pracovník má takovéto pojištění sjednáno. Ceny jsou už od 320 Kč.

Co lze sjednáním pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnance získat?

  • Pojištění pro případ škody způsobené zaměstnavateli při výkonu práce
  • Pojištění pro případ škody týkající se svěřených služebních předmětů (notebook, mobil atp.)
  • Pojištění pro případ škody při řízení manipulačního vozíku či automobilu
  • Jistotu krytí ve výši až 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku

Rozsah pojištění a možné spoluúčasti

Podívejte se na srovnání pojistek na blbost od 6 pojišťoven působících na ČR trhu. Při volbě rozsahu pojištění je nutno zohlednit charakter zaměstnancem vykonávané práce, a to zejména s ohledem na výluky z pojištění a možnost sjednat volitelná připojištění.

Co se možných spoluúčastí týče, jedná se o následující:

  • minimální spoluúčast,
  • 10% spoluúčast (nejčastější varianta),
  • 20%, 25% spoluúčast,
  • 30% spoluúčast, jež je nejvyšší a cena pojištění je v tomto případě nejnižší.

Přehled pojišťoven a na co se pojištění u nich vztahuje

Pro koho je pojištění vhodné?

Škodu může snadno způsobit každý zaměstnanec, bez ohledu na oblast působení. Pojištění odpovědnosti zaměstnance se tak hodí úplně všem.

Dále také jedincům, kteří buď obsluhují drahé přístroje, anebo si je zapůjčují, případně jsou jim svěřovány.

Způsob náhrady škody

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu v penězích či uvedením věcí do původního stavu, je-li to z povahy věci možné.
Zaměstnanec je podle zákoníku práce povinen nahradit svému zaměstnavateli pouze tzv. skutečnou škodu. Není povinen nahradit ušlý zisk ani jiné typy újem. Ušlý zisk hradí pouze v případech, kdy újmu způsobil úmyslně, což je z pojištění vyloučeno.

Porovnání pojistek odpovědnosti z výkonu povolání

Typy odpovědnosti za škodu zaměstnance vůči zaměstnavateli

Zákoník práce rozlišuje několik typů odpovědnosti za škodu zaměstnance. Mezi dvě nejběžnější patří:

  • „Obecná povinnost k náhradě škody zaměstnancem“
  • „Schodek na svěřených hodnotách a ztráta svěřených věcí“

Obecná povinnost k náhradě škody zaměstnancem

V případě obecné odpovědnosti odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností během vykonávání pracovních úkolů či v přímé souvislosti s určitým úkolem.

Zda se ze strany zaměstnance jednalo o zaviněné jednání, posuzuje až na pár výjimek vždy zaměstnavatel. Výše zmíněné povinnosti zaměstnance vycházejí z obecných závazných právních předpisů, pracovního řádu, interních směrnic, pracovní smlouvy, ale také z pokynů vedoucích zaměstnanců bez ohledu na to, jak byly zaměstnanci předány (zda písemnou či ústní formou).

K porušení pracovněprávních povinností a vzniku škody může dojít i mimo pracovní dobu či dokonce i po ukončení pracovního poměru.

Schodek na svěřených hodnotách a ztráta svěřených věcí

Tento typ odpovědnosti je pro zaměstnavatele z hlediska prokazování podstatně snazší než obecná odpovědnost. Vyznačuje se také tím, že odpovědnost zaměstnance za škodu je v tomto případě neomezená a zaměstnanec je povinen uhradit vzniklou škodu v plném rozsahu.

Kdy vzniká odpovědnost zaměstnance?

Odpovědnost za škodu na svěřených hodnotách však zaměstnanci vzniká pouze tehdy, uzavřel-li se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, jež musí být vyhotovena v písemné podobě. Na jejím základě pak musí zaměstnanec případný schodek nahradit.

Odpovědnost zaměstnance za ztrátu věcí

Zaměstnanec rovněž odpovídá za případnou ztrátu věcí, jež mu na základě písemného potvrzení svěřil zaměstnavatel k výkonu práce. Předměty přesahující hodnotu 50 000 Kč je možno zaměstnanci svěřit pouze na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (opět se vyžaduje písemná forma).

Rozsah náhrady škody

Ve většině případů je odpovědnost zaměstnance za škodu v pracovním poměru omezena zákoníkem práce. Povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu je maximálně 4,5násobek jeho průměrného hrubého měsíčního výdělku.

Škoda zaměstnance ve vícero případech

Prokáže-li se však odpovědnost zaměstnance za škodu v několika případech, přičemž došlo ke vzniku různých škod, odpovídá daný zaměstnanec 4,5násobkem průměrného měsíčního výdělku za každou z nich zvlášť.

Škoda, na které se spolupodílel se zaměstnancem také zaměstnavatel

V případě, že se vedle zaměstnance podílel na vzniku škody i zaměstnavatel, nahrazuje zaměstnanec škodu pouze v rozsahu svého zavinění. Stejný postup platí i v případě, je-li k náhradě škody zavázáno více zaměstnanců. Existují samozřejmě i výjimky, jež jsou vyloučeny z onoho 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku.

Škoda v plné výši

Jak již bylo zmíněno výše, v případě škody, která vznikla schodkem na svěřených hodnotách nebo byla způsobena ztrátou svěřených věcí, odpovídá zaměstnanec v plné výši. V této výši odpovídá i tehdy, kdy danou škodu způsobil úmyslně, po zneužití návykových látek či v opilosti.

Kdy je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu

K tomu, aby byl zaměstnanec povinen škodu nahradit, musí být kumulativně splněno několik předpokladů uvedených v zákoníku práce:

  • musí dojít k porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
  • musí skutečně dojít ke vzniku škody,
  • mezi vznikem škody a porušením pracovních povinností ze strany zaměstnance musí být příčinná souvislost,
  • jednání zaměstnance musí být zaviněné.

Více informací o zákoně

Jak již bylo zmíněno, zákon upravující odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli je zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce (event. zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě; zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání).
Za účelem prevence doporučujeme přečíst si jeho plné znění.

Porovnání pojistek na blbost

Neváhejte a kontaktujte nás!

604 294 804

Nebo nám zanechte na Vás telefon a my vám zavoláme ve vybranou hodinu zpět.

 

Sjednejte pojistku jednoduše po telefonu!

Nechte nám na sebe telefonní číslo a my pojištění sjednáme za vás!